Kostel Nejsvětější Trojice v Jílovém

„farní kostel města pod Sněžníkem“


Pořad bohoslužeb

neděle  11:00

Historie farnosti

Již v roce 1384 byla v místě plebánie, matriky byly vedeny od roku 1669 a od roku 1834 zde byla lokálie. Farnost byla kanonicky zřízena v roce 1849. Dnes je spravována excurrendo z farnosti Děčín IV – Podmokly.

Kostel Nejsvětější Trojice

historie

Původní kostel nechal postavit v roce 1682 Johann Ernest hrabě Thun, arcibiskup salcburský, bratr majitele děčínského panství, k němuž Jílové od třicetileté války patřilo. Tato původní raně barokní stavba, orientovaná kvůli poloze vůči obci k severu, vyhořela v roce 1859. Do současné podoby byl po vyhoření přestavěn v historizujícím pojetí s románskými a gotickými prvky. Hlavní oltář tvoří barokní architektura s klasicistními sochami. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice pochází z 1. poloviny 19. století. Po vyhnání původních obyvatel v roce 1945 kostel značně zchátral a byl celkově opraven až ke konci 20. století.

varhany

Nejstarší zmínka o varhanách v jílovském kostele je z roku 1724, kdy jsou zaznamenány v souvislosti s nimi určité výdaje. Nelze vyloučit, že se týkaly nově postaveného nástroje. Jeho stavitelem by v tom případě mohl být saský varhanář J. Standfuss, který se později usadil v Libouchci a v roce 1737 jílovské varhany přeladil. Byl to patrně opět Standfuss, kdo 1749 nově sesadil měchy. V roce 1761 opravil nástroj varhanář Mikuláš Bergmüller z Vroutku, jenž cestoval po Čechách; v letech 1836, 1841 a 1842 byly provedeny drobnější opravy a v r. 1850 byly vyspraveny tři měchy. Varhany tehdy měly osm rejstříků a roku 1857 se již nacházely ve špatném stavu. K jejich opravě však nedošlo, neboť 17. června 1859 starý kostel shořel. Do obnoveného kostela dodal nové varhany v r. 1865 mistr Josef Prediger z Albrechtic u Jablonce nad Nisou - varhanář, který ve 2. pol. 19. stol. proslul po celých Čechách. Jednomanuálový nástroj v rozložité pseudorománské skříni měl dvanáct rejstříků. V r. 1887 byly varhany opraveny a r. 1898 nově štafírovány. Počátkem 20. století je jistě opravovali místní hudebníci a truhláři Thielové. Prospektový principál padl za oběť rekvizici v roce 1918. Jílovské varhany jsou jako klasický nástroj se zásuvkovými vzdušnicemi ukázkou mistrovského uměleckořemeslného díla. Po poslední opravě se zařadily k nejkrásnějším památkám svého druhu. Po zvukové stránce zaujmou ušlechtilým vyzněním v prostoru. Přispívá k tomu i osmistopý principál - byť novější (zinkový), je citlivě intonovaný. Mezi množstvím fellerovských varhan je nástroj cenným zástupcem varhanářské produkce jiné provenience. Od fellerovských varhan se liší zvukově, nikoli však dispozičně. Od poslední opravy již uběhl nějaký čas a uvnitř nástroje lze pozorovat aktivní červotoč. Také se vyskytují některé závady. Nástroj by si zasloužil odborné restaurování.
Manuál má rozsah C - c3, pedál C - c1.
Dispozice varhan:
Manuál: Principál 8 | Flétna 8 | Burdon 8 | Salicionál 8 | Oktáva 4 | Fugara 4 | Kvinta 3 | Superoktáva 2 | Mixtura 1 1/3, 4x
Pedál: Subbas 16 | Oktávbas 8 | Superoktáva 4

Kostelní ulice

Jílové

GPS: 50.7623894N, 14.1037053E

Text: Rudolf Sticha, Martin Davídek, Vilém Vavřička  |  Fotografie: Kateřina Neumannová (KN), Vilém Vavřička (VV)

© Římskokatolická farnost Děčín IV – Podmokly, 2024
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!